Musím se pochlubit jednou milou vzpomínkou, jež mi dnes zničehonic přišla na mysl. Jako pisálek jsem měla kdysi jeden malý úspěch, který pro mne v tu chvíli (konkrétně v roce 2013) znamenal opravdu moc, možná všechno na světě. Jednalo se o můj první a dosud poslední vytisknutý článek v místních školních novinách. Pamatuji si, že šlo o "gymplácké"...
Nebudu Vám ani tentokrát lhát, očekávala jsem úplně jiný průběh letošního jara. Těšila jsem se na výlety do přírody, na kávu s sebou v mém ekologickém kelímku z DEDRY, na přítomnost přátel a kamarádů, na plnění mých cestovatelských a kulinářských plánů a snů, na začátek mé další etapy v rámci běhání, na fotografování venku, na návštěvu divadel,...
Když jsem minule psala poměrně radostný článek o knize "Francouzky umí žít" a o krásném francouzském výrazu "Plage de temps", který mimochodem označuje čas pouze pro sebe a osobní pláž, vůbec jsem netušila, jak děsivý čas o pár dní nastane. V mém jindy organizovaném a poměrně radostném světě nastal chaos a neklid. Z vysněné práce doma se stala...
Byť tento měsíc ještě zcela neskončil, troufám si veřejně prohlásit, že ho mám letos spojený s hromadou radostí, malých i velkých, hmotných i nehmotných. Plním si spokojeně a pozvolna úkoly ze svého To-do listu a vůbec nemám tendenci podvádět. A také tak nějak zapomínám díky velkému množství aktivit na nepříjemnosti všedních dní.
Rok 2019 již končí a o slovo se hlásí rok nový, rok 2020. A i letos jsem se rozhodla, že sepíši na svůj blog článek, ve kterém stručně shrnu, co mi rok dal a vzal. V tomto postu zmíním i to, co jsem si za ten poslední rok oblíbila a pořídila. Budu také ráda, pokud mi do komentářů napíšete Váš...
Od mého posledního publikovaného příspěvku zase uplynul dlouhý čas a já se tak trochu a právem stydím. Stydím se za to, že jsem zanedbávala něco, co tak moc pro mou maličkost znamená, a to psaní a tento blog.
