JAK AKTUÁLNĚ ŽÍT A NEZBLÁZNIT SE?...

18.03.2020

Když jsem minule psala poměrně radostný článek o knize "Francouzky umí žít" a o krásném francouzském výrazu "Plage de temps", který mimochodem označuje čas pouze pro sebe a osobní pláž, vůbec jsem netušila, jak děsivý čas o pár dní nastane. V mém jindy organizovaném a poměrně radostném světě nastal chaos a neklid. Z vysněné práce doma se stala noční můra a začal mi chybět můj život, který probíhal "předtím". 

Chybí mi aktuálně společnost lidí, osobní rozhovory s přáteli, procházky bez roušek, letmé pusy a objetí, kávy v kavárnách, svobodný pohyb, koncerty, divadla, cesty do školy, přednášky a bláznivosti všedních dní. Chybí mi návštěvy knihkupectví a jiných obchodů s radostmi. Chybí mi drobnosti a věci, které jsem dosud brala jako samozřejmost a zároveň jako součást každodenního života.

Ač je moje "já" pochopitelně poznamenané vším tím, co se kolem děje. Snažím se dál. Snažím se mít radost z drobností, které jsou na dosah. Začala jsem si hledat aktivity, které mohu vykonávat z bezpečí svého domova a více jsem začala (bohužel) spoléhat na sociální sítě, protože alespoň přes ně mohu komunikovat se světem. Také jsem začala dělat rituály, které mi pomáhají a zamezují tomu, abych se případně zbláznila. Dnes bych se s Vámi chtěla podělit o to, co všechno doma dělám po své pracovní době. Budu ráda, pokud mi napíšete i Vy, co Vás v tuto chvíli drží nad vodou. Opravdu budu vděčná za všechny reakce, protože podpora v těchto chvílích je zapotřebí. Předem za všechny komentáře a reakce děkuji! 

CO DĚLÁM, ABYCH SE NEZBLÁZNILA...

  • Pěstuji květinky...
  • Melu kávu, vařím kávu, piji kávu, čtu o kávě...
  • Šiji/vyrábím se svou mámou roušky. Také se snažím tvořit i jiné věci, ač jsem od přírody celkem nešika a manuální práce mi moc neříkají...
  • Pohybuji se v kuchyni, zkouším nové recepty a chutě. Vylepšuji své dosavadní recepty. 

A dále: 

  • Čtu.
  • Koukám na Netflix a Youtube.
  • Poslouchám písničky na Spotify, popřípadě podcasty a audioknihy.
  • Cvičím. 
  • Dělám si radostné poznámky do svých zápisníků, diářů. 
  • Sleduji živá vysílání kapel, umělců, divadel. 
  • Píšu seminárky a věnuji se studiu. 
  • Sním. 
  • Sleduji kosmetické novinky a přemýšlím, která "patlátka" bych si mohla pořídit. 
  • Volám si s kamarády...

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY NA BLOGU...

Přečtěte si, co je nového!
 

Pokouším se zahnat chmury a "Covid-19 izolaci od světa" všelijak, i mluveným slovem. Přidáte se? Pokud ano, poslechněte si můj "hocus pocus" podcast a reagujte na něj. Staňte se i Vy jednoduše součástí mého (virtuálního) světa a mého blogu. Děkuji předem všem odvážlivcům a dobrým duším. Snad Vám z mého hlasu neupadnou uši!

Musím se pochlubit jednou milou vzpomínkou, jež mi dnes zničehonic přišla na mysl. Jako pisálek jsem měla kdysi jeden malý úspěch, který pro mne v tu chvíli (konkrétně v roce 2013) znamenal opravdu moc, možná všechno na světě. Jednalo se o můj první a dosud poslední vytisknutý článek v místních školních novinách. Pamatuji si, že šlo o "gymplácké"...

Nebudu Vám ani tentokrát lhát, očekávala jsem úplně jiný průběh letošního jara. Těšila jsem se na výlety do přírody, na kávu s sebou v mém ekologickém kelímku z DEDRY, na přítomnost přátel a kamarádů, na plnění mých cestovatelských a kulinářských plánů a snů, na začátek mé další etapy v rámci běhání, na fotografování venku, na návštěvu divadel,...