V pondělí se konal "Mezinárodní den žen". Jedná se o den, který bývá spojován zejména s minulostí a s karafiáty. O tom, ale nechci rozvádět větší debatu. Vlastně, mi ten den jako takový připadá všední. Já osobně slavím totiž ženskost a ženy každý den! Každý den je opravdu vhodný čas na kytky, parfém, čokoládu, rtěnky, ostatní radosti všeho druhu,...
První březnový týden byl opravdu krásně náročný, přátelé! Svůj životní čas jsem se opět snažila poctivě rozdělit na tři oblasti - práce, studium a odpočinek. No, povedlo se, ale jen tak tak...
Abych byla zcela upřímná, musím na úvod tohoto příspěvku uvést, že mi únor doslova a do každičkého písmenka "prosvištěl" mezi prsty. Vysvětluji si to samosebou tím, že je to nejkratší měsíc roku a taktéž tím, že jsem měla plnou hlavu myšlenek a plné ruce práce.
Po dlouhé době jsem neuvěřila horoskopu na celý týden ani předpovědi počasí, což se mi také proklatě vymstilo. Pracovní týden jako takový za moc nestál. Přijela jsem pozdě do práce kvůli dopravnímu kolapsu, bylo tomu pět let, co mi umřela kamarádka po těžké nemoci, měly svátek "Boženky" a já si uvědomila, že té jedné už nikdy nebudu moci osobně...
Rok 2020 již skončil a řada předpovědí tvrdí, že rok 2021 bude lepší, zcela jistě ve všech ohledech příznivější, svobodnější a hlavně "bezcovidový". Samozřejmě, že i já si přeji, aby se život vrátil "do normálu", avšak paradoxně musím zpětně uznat, že i rok 2020 měl něco do sebe.
