PRVOK ŠAMPÓN TEČKA A KAREL

30.09.2018

Na konci předminulého a minulého roku se objevila na českém literárním trhu doslova a do písmene Hartlománie. Kdo nečetl knihy Patrika Hartla, jako by nežil. Na každém rohu jsem slyšela o jeho knihách samé kladné superlativy.

Sdělím Vám na rovinu, že jsem zpočátku byla z té četnosti chvalozpěvů a fotek na IG mírně otrávená. Zároveň však v mém nitru začala růst zvědavost. Jsou ty jeho knihy vážně tak dobré ? Z jakého důvodu jsou tak populární ?

Má zvědavost byla stále větší a větší, a tak jsem si na prahu ledna objednala na Martinus.cz Hartlovu prvotinu, která se nazývá Prvok Šampón Tečka a Karel. A právě o této knize bude pojednávat celý dnešní článek.

Pokud chcete znát můj názor na Prvoka Šampóna Tečku a Karla, čtěte dále...

Při čtení knihy jsem pochopila, že mužský a ženský svět se skutečně liší, že mužský a ženský náhled na život je diametrálně jiný. Pochopila jsem, že to, co je pro chlapáka vtipem, může být pro ženu urážka. A v neposlední řadě jsem pochopila, jak je lehké z průměrné knihy pomocí skvělého marketingu udělat nadprůměr.

Opravdu nemohu tvrdit, že by Hartlova prvotina byla brak. To určitě ne! Jen jsem se nedokázala do příběhu čtyř kamarádů ponořit. Přiznám se bez mučení, že ani jedna postava mi nebyla sympatická. V knize jsem horkotěžko hledala každý vtip. A ke konci knihy už jsem se tak nudila, že jsem měla tendenci přeskakovat.

Na můj vkus je kniha až moc prvoplánová. Je to kniha, která vsází na mužskou ješitnost a hloupost. Je to kniha, která vsází na to, že člověk unavený z práce si rád odpočine u něčeho nenáročného.

Ač si uvědomuji, že ne každá prvotina je boží a nej nej nej.... ,uděluji knize tři hvězdy z pěti. 

Jedna hvězda ze tří uvedených patří samozřejmě obálce!

V tuto chvíli však tápu, zda si pořídit do sbírky i Malý pražský erotikon či Okamžiky štěstí.

Poradíte mi ?

Co Vy a knihy Patrika Hartla ?

Co Vy a česká literární tvorba ?

Napište mi !

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY NA BLOGU...

Přečtěte si, co je nového!
 

V hlavě tisíce slov patřící na papír, rozečtené knihy na stole, filmy a seriály v přehrávači, různorodá hudba v nové "MP3ce", spousta citrónu i zázvoru v hrnku a "nachlazená" těla i duše kolem. Toto je jen malý výčet symbolů, které vystihují můj zářijový čas. Žádná sláva, přátelé, já vím, ale stejně věřím, že bude lépe!

Od posledního příspěvku mi do života vstoupilo mnoho událostí, pracovních i mimopracovních aktivit a zážitků, za což jsem ráda, byť bych aktuálně pro změnu uvítala zase více klidu. Prostřednictvím dnešního postu Vám ale i přesto ráda přiblížím, co jsem zažila od našeho posledního virtuálního setkání...

Po opravdu dlouhé době jsem měla deset dní dovolené v kuse. Moc jsem si tento čas věnovaný sobě užila, potřebovala jsem ho jako sůl. Nemít u sebe služební telefon, neřešit pracovní potíže, nemyslet na malichernosti všedních šedivých dní a nelpět na své výkonnosti ani na vlastním smyslu pro perfekcionismus, bylo opravdu osvěžující. Největší radost...