Loni k Vánocům jsem od literárního Ježíška dostala dvě krásné a zajímavé knihy. První knihou byla Pěna dní, druhou Norská čítanka.
Pěna dní, kterou napsal Boris Vian, naprosto předčila všechna má očekávání a učarovala mé srdce. Norská čítanka, která v tomto článku bude hrát prim, mi zase rozšířila lingvistické a literární obzory.
GUTENBERGOVA ČÍTANKA SOUČASNÉ NORSKÉ PRÓZY
Norská čítanka obsahuje jedenáct úryvků současné norské literatury. Jednotlivé úryvky se liší svým žánrem. V Norské čítance naleznete například ukázku bajky, tíživé dystopie, novodobé interpretace biblických událostí či ukázku minimalistického psychologického románu. Ač se jednotlivé úryvky liší svým žánrem a obsahem, přesto je spojuje společný znak. Tím společným prvkem je ústřední téma. Všechny ukázky popisují identitu člověka 21. století, která je nabourávána vším, co život obnáší.
SEZNAM ÚRYVKŮ :
Každá ukázka je doplněna medailonem autora.
Na konci knihy najdete i stručný přehled norských autorů a jejich děl, které jsou k mání i v českém překladu.
Norské čítance jsem na Goodreads udělila čtyři hvězdy z pěti.
Norskou čítanku Vám mohu s klidným svědomím doporučit, pokud...
Pokud si chcete i Vy rozšířit své literární obzory. Pokud si chcete koupit kvalitní severské čtivo. Pokud máte zájem přiučit se nějaké to norské slovíčko, Norská čítanka je totiž dvojjazyčná.
Zaujala Vás Norská čítanka ?
Máte rádi netradiční literární kousky ?
Co Vy a severští autoři ?
Napište mi!
V hlavě tisíce slov patřící na papír, rozečtené knihy na stole, filmy a seriály v přehrávači, různorodá hudba v nové "MP3ce", spousta citrónu i zázvoru v hrnku a "nachlazená" těla i duše kolem. Toto je jen malý výčet symbolů, které vystihují můj zářijový čas. Žádná sláva, přátelé, já vím, ale stejně věřím, že bude lépe!
Od posledního příspěvku mi do života vstoupilo mnoho událostí, pracovních i mimopracovních aktivit a zážitků, za což jsem ráda, byť bych aktuálně pro změnu uvítala zase více klidu. Prostřednictvím dnešního postu Vám ale i přesto ráda přiblížím, co jsem zažila od našeho posledního virtuálního setkání...
Po opravdu dlouhé době jsem měla deset dní dovolené v kuse. Moc jsem si tento čas věnovaný sobě užila, potřebovala jsem ho jako sůl. Nemít u sebe služební telefon, neřešit pracovní potíže, nemyslet na malichernosti všedních šedivých dní a nelpět na své výkonnosti ani na vlastním smyslu pro perfekcionismus, bylo opravdu osvěžující. Největší radost...