V lednu jsem přečetla sedm knih. Jistě si říkáte, že je to na knižní blogerku slabý výkon (a možná máte pravdu), nicméně já se nepovažuji a nikdy jsem se nepovažovala za rychločtenářku. Ráda se zkrátka toulám mezi slovy jednotlivých knih, vychutnávám si krásu jazyka a obsahu.

Jsem zkrátka knižní požitkářka, která potřebuje čas na vstřebání svých pocitů z jednotlivých slovních spojení a příběhů. Dávám si opravdu načas a čtu, když mám náladu. Nechci číst v době, kdy se na to necítím a zároveň nechci ztratit pojem o realitě a vlastní život.

Budu ráda, pokud mi napíšete, jak čtení vnímáte a kolik knih jste za leden přečetli Vy. Předem za veškeré odezvy i tipy děkuji.

A jaké knihy jsem tedy za měsíc leden přečetla?

• Přečetla jsem první tři díly ze série Skleněný trůn (Skleněný trůn, Půlnoční korunu i Dědičku ohně). O těchto knihách jsem však již napsala, článek si můžete přečíst ZDE!
  
• Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování - kniha Haruki Murakamiho se mi líbila. Pojednávala o přátelství, samotě, lásce i životních zkušenostech. Oceňuji, že autor vykreslil křehkost a pomíjivost lidských vztahů a zakomponoval do své knihy jeho pověstnou podivnost. Bohužel se mi nelíbilo, že zrovna tento příběh měl otevřený konec. V tomto případě nebyl otevřený konec šťastnou volbou autora. Bezbarvému Cukuru Tazakimu a jeho putování jsem dala tři hvězdy na Goodreads z pěti možných.
  
• O princezně, která se zachránila sama- novodobá sbírka poezie s takřka feministicky pohádkovým názvem nebyla špatná, avšak já stále budu vyhledávat poezii poněkud starší, hlubší a poctivější. Každopádně tato Young Adult sbírka zcela jistě potěší mladší čtenářky a bude je motivovat k sebelásce a k vyjádření citů. Této sbírce jsem na Goodreads dala dvě hvězdy z pěti možných.
• Tulák po hvězdách - kniha Jacka Londona, která poprvé vyšla v roce 1915 se mi dostala konečně do rukou. Z četby jsem byla zpočátku zmatená, ale velmi rychle jsem si zvykla na autorův styl psaní a vyprávění. Velice se mi líbily filozofické hluboké myšlenky, které autor do příběhu zakomponoval. Bohužel se ty myšlenky v příběhu několikrát opakovaly, tudíž ztratily svůj původní lesk. Také se mi velmi líbilo, že autor vedl dialog se čtenářem. Kniha o odsouzení justice, o toulání po hvězdách a o nekonečné svobodě naší duše mi přišla vhod. Kvůli vleklejším pasážím a již zmíněných opakování filozofických vět jsem dala Tulákovi čtyři hvězdy z pěti možných.
  
• Příběh služebnice - brilantní a brutální psycho román z pera Margaret Atwoodové se četl dobře, byť mi z něj chvilkama nebylo dobře. Každopádně jsem knize dala na Goodreads tři hvězdy z pěti.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY NA BLOGU...

Přečtěte si, co je nového!