MŮJ KNIŽNÍ ČERVENEC...

04.08.2019

Červenec jsem si užila, ať už v dobrém slova smyslu, tak i v tom špatném. Musela jsem v tomto měsíci překonat spoustu překážek, které jsem si mnohdy do cesty postavila i já sama. Řekla bych však, že se mi všechno povedlo celkem dobře zvládnout. 

Také jsem si v červenci užívala. Chodila jsem do letního kina, na procházky i na návštěvy ke kamarádům. Byla jsem i na pivku a na večeři s kamarádkou, koukala jsem na seriály, koupila si pár knih v knihkupectví a četla. Přečetla jsem celkem sedm knih. A jak už asi správně tušíte, bude o nich tento post.

Červenec jsem zahájila četbou české YA literatury. Přečetla jsem si ''Koláčky a spiklence''. Ač mi byly postavy knihy sympatické, příběh nebyl tak skvělý, jak jsem si původně představovala. Obsah byl na můj vkus příliš nepravděpodobný a přesládlý. Předchozí díl, tedy ''Muffin a čaj'' jsem si užila víc. I tak si ale myslím, že je LGBT literatura potřeba a fajn. ''Koláčci a spiklenci'' si dle mého názoru zaslouží tři hvězdy z pěti.

Konečně jsem také dočetla ''Jméno růže'' od Umberta Eca. Při čtení jsem se příliš nebavila, kniha si zkrátka nezískala mé sympatie, je na můj vkus příliš rozsáhlá. Celý příběh se nudně vleče a je protkán nekonečnem latinských výrazů a teologických úvah. Knize jsem dala nakonec na Goodreads dvě hvězdy z pěti. Ocenila jsem poznámky samotného autora k dílu, obálku a pár myšlenek.


Po dočtení předchozí knihy jsem se vrhla opět na literaturu, jež je poněkud lehčí a pro slunné dny stravitelnější. ''Má mě rád, nemá mě rád'' je typická romanťárna z kancelářského prostředí. Každopádně splnila svůj účel a já se bavila. Knize jsem dala tři hvězdičky z pěti.


Velmi mile jsem byla překvapena z knihy ''Naslouchač'' od Petry Stehlíkové. Nečekala jsem, že české fantasy by mohlo být tak dobré. Ač je Naslouchač z hlediska slohu jednoduchý, příběh je krásně a pečlivě zpracován. Naslouchač získal tři hvězdy z pěti. Následující díl, tedy ''Faja'' je na tom z mého pohledu lépe, proto také získal čtyři hvězdy. Moc se těším i na pokračování, které by mělo vyjít následující rok.


V červenci jsem si také přečetla ''Věc Makropulos'', dílo Karla Čapka. Tuto divadelní hru a její obsah si pamatuji již ze školních seminářů. A ač už nejsem zvyklá číst si pravidelně divadelní hry, byla jsem z četby nadšená. Této hře jsem dala čtyři hvězdy z pěti, jsem zkrátka klasik.


Největším zklamáním tohoto měsíce byla pro můj literární vkus kniha ''Když jsem tě ztratila''. Už dlouho jsem nečetla něco tak hloupého a nudného. Na Goodreads jsem dala sice jednu hvězdu, ale věřte, že s velkou nelibostí. Opravdu nedoporučuji!


A jaké knihy jste v červenci přečetli Vy?
Napište mi!

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY NA BLOGU...

Přečtěte si, co je nového!
 

Pokouším se zahnat chmury a "Covid-19 izolaci od světa" všelijak, i mluveným slovem. Přidáte se? Pokud ano, poslechněte si můj "hocus pocus" podcast a reagujte na něj. Staňte se i Vy jednoduše součástí mého (virtuálního) světa a mého blogu. Děkuji předem všem odvážlivcům a dobrým duším. Snad Vám z mého hlasu neupadnou uši!

Musím se pochlubit jednou milou vzpomínkou, jež mi dnes zničehonic přišla na mysl. Jako pisálek jsem měla kdysi jeden malý úspěch, který pro mne v tu chvíli (konkrétně v roce 2013) znamenal opravdu moc, možná všechno na světě. Jednalo se o můj první a dosud poslední vytisknutý článek v místních školních novinách. Pamatuji si, že šlo o "gymplácké"...

Nebudu Vám ani tentokrát lhát, očekávala jsem úplně jiný průběh letošního jara. Těšila jsem se na výlety do přírody, na kávu s sebou v mém ekologickém kelímku z DEDRY, na přítomnost přátel a kamarádů, na plnění mých cestovatelských a kulinářských plánů a snů, na začátek mé další etapy v rámci běhání, na fotografování venku, na návštěvu divadel,...