Před pár dny jsem dočetla "Sílu lidskosti" od autora "Daniela Golemana".
Kniha pojednává o "Dalajlamovi", o jeho životní cestě a myšlenkách. V knize jsou popsány jeho vize pro náš svět.
Knihu hodnotím pozitivně.
Bylo to příjemné čtivo plné hezkých i chytrých myšlenek. Líbilo se mi, že se určité skutečnosti v knize vysvětlují z více úhlů. Nejedná se tedy o ryze náboženský text a příběh. Z knihy vyplývá, že jsme si opravdu všichni rovni bez ohledu na společenský status nebo víru. Poselstvím knihy je, že bychom měli svým konáním dělat svět lepším místem a být soucitní k sobě i jiným lidem.
Byla jsem zklamaná z knihy "Najdi mě". Tuto knihu napsal "André Aciman" jako pokračování úžasné knihy "Dej mi své jméno". A proč zklamala? Ač myslím, že autor píše skvěle a užívá krásné slovní obraty a výrazy, nedokázal v tomto případě zaujmout a podporovat mou zvědavost. Děj byl z mého pohledu neslaný a nemastný, zkrátka nudný, který ani o kapku lepší závěr nezlepšil.
Snažím se číst každý den. Je mi jedno, zda čtu knihu, časopis nebo články, prostě potřebuji číst a nasávat informace či krásno. Moje zvídavá povaha mi prostě neustále dává impuls pro to, abych vnímala/ skládala písmenka do slov i vět a myšlenky do kontextů.
Haruki Murakami!
"Norské dřevo" považuji za jeho nejlepší knihu. Ostatní knihy nezaujaly. Zřejmě je to dáno i tou odlišností kultur a životního stylu.
Vyhledávám knihy, které se zabývají osobním rozvojem a motivací. Dále knihy, u kterých si odpočinu. Opakovaně čtu s láskou knihy "Roberta Fulghuma".
Po státnicích bych si chtěla dopřát čtení hutných klasik a chtěla bych jistě číst víc než doposud! Chtěla bych si přečíst například "Zločin a trest". Také bych si znovu chtěla přečíst mou již několik let oblíbenou knihu "Nadějné vyhlídky" od Charlese Dickense. Přemýšlím též nad tím, že bych si znovu ráda přečetla i "Dívku s pomeranči", kterou napsal "Jostein Gaarder", muž, který napsal "Sofiin svět".
Jaké jsou Vaše odpovědi na výše uvedené otázky?
Máte nějaký dotaz, který by zde měl být příště zodpovězen?
Napište mi!
Napsali jste mi krásné reakce na tento příspěvek.
Moc děkuji!
V hlavě tisíce slov patřící na papír, rozečtené knihy na stole, filmy a seriály v přehrávači, různorodá hudba v nové "MP3ce", spousta citrónu i zázvoru v hrnku a "nachlazená" těla i duše kolem. Toto je jen malý výčet symbolů, které vystihují můj zářijový čas. Žádná sláva, přátelé, já vím, ale stejně věřím, že bude lépe!
Od posledního příspěvku mi do života vstoupilo mnoho událostí, pracovních i mimopracovních aktivit a zážitků, za což jsem ráda, byť bych aktuálně pro změnu uvítala zase více klidu. Prostřednictvím dnešního postu Vám ale i přesto ráda přiblížím, co jsem zažila od našeho posledního virtuálního setkání...
Po opravdu dlouhé době jsem měla deset dní dovolené v kuse. Moc jsem si tento čas věnovaný sobě užila, potřebovala jsem ho jako sůl. Nemít u sebe služební telefon, neřešit pracovní potíže, nemyslet na malichernosti všedních šedivých dní a nelpět na své výkonnosti ani na vlastním smyslu pro perfekcionismus, bylo opravdu osvěžující. Největší radost...