Jsem nesmírně ráda za to, že jsem zhruba před rokem a půl vyhrála další (svůj druhý) recenzní konkurz a získala právě tuto knihu s kulinářským názvem do své péče.
Tato kniha je skvělá !
Četba Knedlíčka mi opravdu vykouzlila úsměv na rtech v časech zlých, uspěchaných a nelehkých. Čtením jsem se opravdu bavila a odreagovala. Ještě jednou za poskytnutí recenzního výtisku děkuji!
Úvodní citát knihy praví, že tato kniha je vydána především ,,pro všechny holky s velkým pozadím''. Já si však myslím, že tato kniha je vhodná pro všechny ženy a dívky z celého světa, které mají rády romantiku a vyhledávají knižní oddechovky, které poškádlí bránici a pohladí duši.
Velice oceňuji, že je Knedlíček napsán v Ich formě, tedy v první osobě. Tato forma vyprávění podle mého názoru dodává celému příběhu potřebnou dávku autenticity. Měla jsem pocit, že mi Willowdean (hrozné jméno, že ?) vypráví svůj sladký (až limonádový) a úsměvný životní příběh s kapkou dojetí u šálku kávy.
Pevně věřím, že i Vám bude ústřední postava na základě vlastností sympatická, že i Vás bude její příběh bavit.
Také je velice pravděpodobné, že v ústřední postavě či v samotném příběhu naleznete i kousek sebe. Každá z nás přeci alespoň pár dní v životě řešila vztahové problémy, ztráty, trapasy, svou váhu a celkový vzhled....
Myslím, že tato kniha bude i vhodným dárkem k Vánocům. A i když nerada knihy škatulkuji a přirovnávám, myslím si, že si čtenářky v souvislosti s touto knihou vzpomenou i na českého Metráčka.
Na Goodreads jsem knize udělila čtyři krásné hvězdy, sladké a poctivé jako právě napečené cukroví.
Zaujala Vás tato kniha ?
Myslíte si, že by tato kniha potěšila Vaše blízké ?
Také se Vám nelíbí jméno Willowdean ?
Znáte Metráčka od Stanislava Rudolfa ?
Napište mi ! :-)
V hlavě tisíce slov patřící na papír, rozečtené knihy na stole, filmy a seriály v přehrávači, různorodá hudba v nové "MP3ce", spousta citrónu i zázvoru v hrnku a "nachlazená" těla i duše kolem. Toto je jen malý výčet symbolů, které vystihují můj zářijový čas. Žádná sláva, přátelé, já vím, ale stejně věřím, že bude lépe!
Od posledního příspěvku mi do života vstoupilo mnoho událostí, pracovních i mimopracovních aktivit a zážitků, za což jsem ráda, byť bych aktuálně pro změnu uvítala zase více klidu. Prostřednictvím dnešního postu Vám ale i přesto ráda přiblížím, co jsem zažila od našeho posledního virtuálního setkání...
Po opravdu dlouhé době jsem měla deset dní dovolené v kuse. Moc jsem si tento čas věnovaný sobě užila, potřebovala jsem ho jako sůl. Nemít u sebe služební telefon, neřešit pracovní potíže, nemyslet na malichernosti všedních šedivých dní a nelpět na své výkonnosti ani na vlastním smyslu pro perfekcionismus, bylo opravdu osvěžující. Největší radost...