Jsem nesmírně ráda za to, že jsem zhruba před rokem a půl vyhrála další (svůj druhý) recenzní konkurz a získala právě tuto knihu s kulinářským názvem do své péče.
Tato kniha je skvělá !
Četba Knedlíčka mi opravdu vykouzlila úsměv na rtech v časech zlých, uspěchaných a nelehkých. Čtením jsem se opravdu bavila a odreagovala. Ještě jednou za poskytnutí recenzního výtisku děkuji!
Úvodní citát knihy praví, že tato kniha je vydána především ,,pro všechny holky s velkým pozadím''. Já si však myslím, že tato kniha je vhodná pro všechny ženy a dívky z celého světa, které mají rády romantiku a vyhledávají knižní oddechovky, které poškádlí bránici a pohladí duši.
Velice oceňuji, že je Knedlíček napsán v Ich formě, tedy v první osobě. Tato forma vyprávění podle mého názoru dodává celému příběhu potřebnou dávku autenticity. Měla jsem pocit, že mi Willowdean (hrozné jméno, že ?) vypráví svůj sladký (až limonádový) a úsměvný životní příběh s kapkou dojetí u šálku kávy.
Pevně věřím, že i Vám bude ústřední postava na základě vlastností sympatická, že i Vás bude její příběh bavit.
Také je velice pravděpodobné, že v ústřední postavě či v samotném příběhu naleznete i kousek sebe. Každá z nás přeci alespoň pár dní v životě řešila vztahové problémy, ztráty, trapasy, svou váhu a celkový vzhled....
Myslím, že tato kniha bude i vhodným dárkem k Vánocům. A i když nerada knihy škatulkuji a přirovnávám, myslím si, že si čtenářky v souvislosti s touto knihou vzpomenou i na českého Metráčka.
Na Goodreads jsem knize udělila čtyři krásné hvězdy, sladké a poctivé jako právě napečené cukroví.
Zaujala Vás tato kniha ?
Myslíte si, že by tato kniha potěšila Vaše blízké ?
Také se Vám nelíbí jméno Willowdean ?
Znáte Metráčka od Stanislava Rudolfa ?
Napište mi ! :-)
Pokouším se zahnat chmury a "Covid-19 izolaci od světa" všelijak, i mluveným slovem. Přidáte se? Pokud ano, poslechněte si můj "hocus pocus" podcast a reagujte na něj. Staňte se i Vy jednoduše součástí mého (virtuálního) světa a mého blogu. Děkuji předem všem odvážlivcům a dobrým duším. Snad Vám z mého hlasu neupadnou uši!
Musím se pochlubit jednou milou vzpomínkou, jež mi dnes zničehonic přišla na mysl. Jako pisálek jsem měla kdysi jeden malý úspěch, který pro mne v tu chvíli (konkrétně v roce 2013) znamenal opravdu moc, možná všechno na světě. Jednalo se o můj první a dosud poslední vytisknutý článek v místních školních novinách. Pamatuji si, že šlo o "gymplácké"...
Nebudu Vám ani tentokrát lhát, očekávala jsem úplně jiný průběh letošního jara. Těšila jsem se na výlety do přírody, na kávu s sebou v mém ekologickém kelímku z DEDRY, na přítomnost přátel a kamarádů, na plnění mých cestovatelských a kulinářských plánů a snů, na začátek mé další etapy v rámci běhání, na fotografování venku, na návštěvu divadel,...