JÍST, MEDITOVAT,MILOVAT

27.11.2018

Když jsem si loni v létě koupila týdenní neomezenou jízdenku na vlak, abych mohla podnikat své naplánované výlety, dostala jsem jako dárek k nákupu kód na jednu audioknihu zdarma. Z nabídky Audiotéky jsem si vybralala Jíst, meditovat, milovat od Elizabeth Gilbert. Předpokládala jsem totiž, že tato audiokniha mi zpříjemní cestování a bude mi inspirací. Po poslechu musím však konstatovat, že jsem z Jíst, meditovat, milovat trochu zklamaná. Ne však proto, že by kniha byla špatně namluvena herečkou Kristýnou Kociánovou. 

Autorka napsala knihu o cestování, jež má otevřít všechny cestovatelské čakry v těle, o jídle, které má nabudit veškeré chuťové buňky, a v neposlední řadě o neskonalé sebelásce bez trýznění.

Obsah, který jsem výše nastínila,zřejmě vzbudí u Vás- čtenářů dojem, že je kniha perfektní a příjemná. Jenže chyba lávky. Hlavní hrdinka je tak neskonale rozmazlená, nespokojená, protivná, že Vás spíše unaví. Hlavní hrdinka také neustále rozebírá minulost a své trable s láskou, ač káže, že se všichni musí od negativních věcí odpoutat.Některé (především opakovací) pasáže jsou tedy na můj vkus zbytečné. Kdyby originální kniha i audiokniha byla méně rozsáhlá, byla by dle mého názoru lepší.

Audioknize nakonec uděluji dvě hvězdičky. Jednu za výkon Kristýny Kociánové, druhou za první část, tedy za vykreslení Itálie.

Edit: Jíst, meditovat, milovat nezachránila ani filmová verze s mou oblíbenou Julií Roberts.

Co Vy a Jíst, meditovat, milovat?

Co právě čtete?

Co právě posloucháte?

Napište mi!

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY NA BLOGU.

Přečtěte si, co je nového!
 

V lednu jsem přečetla sedm knih. Jistě si říkáte, že je to na knižní blogerku slabý výkon (a možná máte pravdu), nicméně já se nepovažuji a nikdy jsem se nepovažovala za rychločtenářku. Ráda se zkrátka toulám mezi slovy jednotlivých knih, vychutnávám si krásu jazyka a obsahu.

Jelikož se zajímám o literární svět již několik let, vím, jak moc je opěvovaný Haruki Murakami. Přiznám se Vám bez mučení, že jsem se knihám tohoto autora celkem dlouho a úspěšně vyhýbala, a to zřejmě proto, že jsem se bála zklamání.

V průběhu roku 2018 jsem získala několik knižních tipů od svých přátel a známých, které i nadále považuji za zajímavé podněty pro rozšíření mých literárních obzorů a zkušeností. Také jsem začala čas od času vybočovat ze své (nejen literární) komfortní zóny (viz Jo Nesbø). I na prahu roku 2019 jsem si řekla, že zase dám šanci knihám, které...