Když jsem si loni v létě koupila týdenní neomezenou jízdenku na vlak, abych mohla podnikat své naplánované výlety, dostala jsem jako dárek k nákupu kód na jednu audioknihu zdarma. Z nabídky Audiotéky jsem si vybralala Jíst, meditovat, milovat od Elizabeth Gilbert. Předpokládala jsem totiž, že tato audiokniha mi zpříjemní cestování a bude mi inspirací. Po poslechu musím však konstatovat, že jsem z Jíst, meditovat, milovat trochu zklamaná. Ne však proto, že by kniha byla špatně namluvena herečkou Kristýnou Kociánovou.
Autorka napsala knihu o cestování, jež má otevřít všechny cestovatelské čakry v těle, o jídle, které má nabudit veškeré chuťové buňky, a v neposlední řadě o neskonalé sebelásce bez trýznění.
Obsah, který jsem výše nastínila,zřejmě vzbudí u Vás- čtenářů dojem, že je kniha perfektní a příjemná. Jenže chyba lávky. Hlavní hrdinka je tak neskonale rozmazlená, nespokojená, protivná, že Vás spíše unaví. Hlavní hrdinka také neustále rozebírá minulost a své trable s láskou, ač káže, že se všichni musí od negativních věcí odpoutat.Některé (především opakovací) pasáže jsou tedy na můj vkus zbytečné. Kdyby originální kniha i audiokniha byla méně rozsáhlá, byla by dle mého názoru lepší.
Audioknize nakonec uděluji dvě hvězdičky. Jednu za výkon Kristýny Kociánové, druhou za první část, tedy za vykreslení Itálie.
Edit: Jíst, meditovat, milovat nezachránila ani filmová verze s mou oblíbenou Julií Roberts.
Co Vy a Jíst, meditovat, milovat?
Co právě čtete?
Co právě posloucháte?
Napište mi!
Letošní podzim je (a ještě bude) podle mého názoru velmi specifický a náročný. Opět čelíme Covidu, musíme nosit roušky, zažíváme celkově nelehké situace a též pociťujeme na vlastní kůži určité změny.
Během posledních pár dní jsem od lidí ze svého okolí několikrát slyšela, že doslova a do písmene zářím a působím naprosto vyrovnaně. Na to konto jsem vždy dostala otázku, jak je to možné a co se v mém životě událo a aktuálně děje...
Letošní srpnový čas jsem si moc užila, až je mi při této malé rekapitulaci tak trochu líto, že již skončil! Je mi líto, že volné dny plné slunce jsou nenávratně pryč...